16. dubna 2008 v 17:28
|
Za tu dobu, co sem tu nebyla sem toho dost změnilo.. Hodně sem přemejšlela.. Tak o všem, taky o sobě, teda hlavně.... Zhruba před rokem sem si řekla, že se potřebuju změnit. Jo, změnilo se toho vlastně dost... Sem na nový škole, znám nový lidi, ale to je asi z toho všechno.. Jo, někdo mi řiká, že sem se změnila, ale já vim svý.. Prostě určitě ne tak jak sem chtěla já... A minulej tejden sem si řekla, že prostě teď, dýl by mohlo bejt pozdě... Přestala sem chodit na ajsko, třeba zas začnu..., a tak je to i s blogem. Nerušim ho.. No, moc douho sem s tim nevydržela..
Tudle sem dostala vynadat od rodičů, že seru na školu, sem furt na kompu, poslouchám muziku a myslim na kraviny.. (a to bude ve čtrvtek rodičák, chjo..). Jo možná maj pravdu, ale... Oni nepochopěj, že já bez muziky nemůžu existovat... Nepochopěj, že nemůžu žít bez svýho světu.. a bez myšlenek na to, jak budu někdy ve Finsku na nějakom fesťáku, potkám tam mý zlatíčka a seznámim se s novejma lidma... A o FinFestu si můžu nechat jenom zdát, nepochopěj, co by to pro mě znamenalo.. Už ňákej ten rok si řikám, že až budu starší, tak budu jezdit po konzíkách a nikdo mi to nebude moct zakázat s dodatkem, že má o mě strach... Nejhorší je, že já už někdy nevím, kde je ta hranice reality a skutečnýho světa.. Teď sem si vzpomněla na něco... Napadl mě i psycholog, ale to tu nebudu řešit, týká se to i jinejch věcí.. Tudle na sem nějak seděla u stolu a přemejšlela sem a koukala na babču, vím, že hejbala pusou, něco řikala ale netušim co.., pak řekla, že pohled na mě přenese na ostatní blbou náladu(či něco podobnýho).. Možná měla pravdu.., zrovna šlo o něco, co sem si nechala utéct - kuli svýmu mega sebevědomí a neschopnosti se změnit... Prej by sem se měla radovat a usmívat, jako holky v mym věku.. Ale já nejsem holka v mym věku... Sem se zeptala, z čeho bych se měla radovat... Prej z toho, že sem mladá a že žiju.. mě to rozbulelo....
Ale co já teda vlastně chci??
1.Bejt jako holky v mym věku, radovat se z toho, že žiju a třeba se zamilovat, né platonicky do někoho.....?
NEBO..
2.Nebo si pořád žít v mym světě s myšlenkama na prej kraviny, někde daleko ode všeho skutečnýho, který se mi stejně nejspíš nikdy nesplněj....?
Hmm, já ani sama nwm, co že to chci.... Mám já vůbec ňákej životní cíl? No, dělám takovou školu, ze který by ze mě měl bejt člověk dřepící v kanclu, či na úřadě... Něco takovýho se mi dělat nechce... Před rokem sem se tak rozhodla, páč sem nevěděla, kam... Berou mě jazyky a co jako...? Jeden cíl ale mám... Těšim se na září! Teď se nebudu zabejvat tim, co když to nevyjde.., ale tim, že pro to se musim změnit.. Uteče to, září je za chvíli... A s dotyčnym člověkem si rozumim v tom, jaká sem, co poslouchám,..atd.. Takže by se mohly s trochou naivity skloubit oba "body", dálku teď řešit nebudu...
Neni to poslední článek, ten příde až za tejden, 23.4. ...
myslim ze ti trochu rozumim (mozna si to fakt jenom myslim)... taky si vetsinou poletuju nekde v ozonu s vysokym blondatym zelenookym finem... taky se to spouste lidi nelibi... ale ja si rekla ze se menit nebudu, ja sem se sebou spokojena a jestli ma se mnou nekdo problem tak je to problem jeho a ne muj...
nevim jak je to s tebou ale at je to jakkoli, hodne stesti!!